Přijměte náš TIP - výlet na Sněžku včetně užitečných rad od horských vůdců.

Jste na Sněžce. Výhledy, kam si vzpomenete. Vidíte Studniční horu, Luční horu, Medvědín, polskou stranu Krkonoš, prostě všude tam, kam jen to počasí dovolí. Jste úplně nahoře. Výš už to nejde. Gratuluji vám, dokázali jste to.
 

Představujeme vám jeden z nejoblíbenějších výletů Krkonoš - výlet na Sněžku.

Sněžka - vysoká, ohromná a tajemná. V důvěru ve vás samotných však pokoříte i ty nejvyšší cíle a vrcholy... 

S námi máte více možností, jak si naplánovat výlet na Sněžku.

Předem vám vřele dáme jednu přátelkou radu: pokud je to jen možné, naplánujte si výlet na Sněžku MIMO období hlavních letních prázdnin. V době letních prázdnin si každý plánuje při návštěvě Krkonoš udělat výlet na Sněžku. Bohužel v plné letní sezóně navštíví Sněžku až 10 000 návštěvníků za jeden den. Jedná se jak o pěší turisty, tak i návštěvníky, co přijedou nahoru lanovkou na Sněžku. Na tyto turisty čeká pod Sněžkou, ještě než sednou do kabinky lanovky na Sněžku někdy i pětihodinové fronty čekání na lanovku. Pokud se nechcete účastnit těchto rekordů, naplánujte si prosím výlet na Sněžku mimo toto období.

Výlet na Sněžku autem + lanovkou

vydáte se autem ze Špindlerova Mlýna do Pece pod Sněžkou. Ze Špindlu pojedete 50 km a jedna cesta autem tam trvá jednu hodinu. Negativem tohoto výletu jsou v letní sezoně až několika hodinové ( někdy až 5 hodin ) fronty na lanovku. Případný kontakt na Lanovku na Sněžku máte k dispozici ZDE, abyste si ověřili aktuální stav provozu lanovky na Sněžku. Máte zde i provoz lanovky na Sněžku, která v případě špatných povětrnostních podmínek nejezdí.
Cestou vám doporučujeme příjemné zastavení v Janských Lázních na atraktivní Stezce korunami stromů.

NEBO

Výlet na Sněžku pěšky přes Špindlerovu Boudu.

A právě tento výlet na Sněžku vám následně doporučíme.

Stručný popis výletu:

Výlet na Sněžku začíná na autobusovém nádraží ve Špindlerově Mlýně, odkud jede pravidelná autobusová linka Špindl. Mlýn - Špindlerova bouda. Také doporučujeme využít služeb Gotaxi. Dopravte se na Špindlerovu boudu (osobní auta mají zákaz vjezdu). Výchozí bod výletu je Špindlerova bouda. Po prvotním stoupání jdete po Cestě česko-polského přátelství na Polední kameny / Slonecznik, míjíte bývalou boudu Prince Jindřicha. Pod vámi jsou ledovcová jezera Maly a Velky Stav. ( Důležité: Při nepřízni počasí můžete odbočit u rozcestníku Równia pod Śnieżką napravo směr Luční bouda a vrátit se zpět do Špindlu. ) Pokračujete pod Obří sedlo. Máte před sebou výstup Sněžku a čeká na vás náročné závěrečné stoupání. Jste na vrcholu Sněžky! Po zdolání vrcholu Sněžky se vracíte pod Obří sedlo a modrém značení se vydáváte přes Úpské rašeliniště směr Luční bouda. Z Luční boudy jdete směr Kozí hřbety. Ještě se naposledy ohlédněte, abyste před sestupem do Špindlu spatřili Sněžku. Po úbočí Kozích hřbetů se vracíte se do Svatého Petra a Špindlerova Mlýna.

 

Stručný popis trasy na Sněžku:
Špindlerův Mlýn - autobusové nádraží. Bus Špindlerův Mlýn - Špindlerova Bouda. Busem nebo GoTaxi 9 km → Výchozí bod: Špindlerova Bouda
Vycházíte od Špindlerovy Boudy →    směr Polední kameny, Obří sedlo a Sněžka. Jdete po Cestě česko - polského přátelství, celý výlet na Sněžku jdete po    turistickém značení  Nelekejte se prvotního 1,5 km stoupání. Po 3,5 km jste na energeticky silném a mystickém místě - Polední kameny / Slonecznik → bývalá bouda Prince Jindřicha - Prinz Heinrich → výhledy na Malý a Velký stav → rozcestník Równia pod Śnieżką = 6,5 km od Špindlerovy boudy ( při nepřízni počasí, únavy, úrazu atd. zde odbočte na Luční boudu a vraťte se zpět do Špindlu ) →   Obří sedlo → SNĚŽKA →
Cesta zpět: Obří sedlo →  směr Luční bouda → Úpské rašeliniště → Luční bouda → Stará Bucharova cesta    ( ! 400 m od Luční boudy je odbočka doleva - modrá do Šp. Mlýna. Vy jdete však po červené - směr Kozí hřbety! ) → vyhlídka Kozí hřbety →  → Svatý Petr → Špindlerův Mlýn.

Převýšení a mapa níže prezentují trasu:
Špindlerova bouda - Polední kameny - Równia pod Śnieżką - Obří sedlo - Sněžka - Obří sedlo - Luční bouda - Kozí hřbety - Špindlerův Mlýn
 

Celková délka a trvání výletu na Sněžku: 20 km / cca 7-8 h  (Špindlerova bouda - Polední kameny - Obří sedlo - Sněžka - Obří sedlo - Luční bouda - Špindl)
Převýšení výletu na Sněžku: stoupání ↑ 536 m, klesání  ↓ 1002 m
Náročnost výletu na Sněžku: 4/5 , vhodné i pro děti
Občerstvení na trase: ANO - Špindlerova bouda, Slezský dům (PL), Luční bouda
Pěší túra s dětmi na Sněžku:  ANO
Horské kolo: NE
Dětský kočárek: NE - náš TIP: Vezměte - půjčte si dětskou krosnu. 
Vozíčkáři: NE (lanovkou ANO)
Autem: NE - technicky není možné

Máte zajištěno ubytování ve Špindlerově Mlýně? V sekci hotely Špindlerův Mlýn nebo pensiony Špindlerův Mlýn najdete Vaše ideální ubytování! Navštivte také naši sekci Super LastMinute.

Je dobré a nutné vědět:

• Před výletem na Sněžku se zastavte na našem Infocentru SPINDL.info v centru Špindlerova Mlýna a zakupte si papírovou mapu. Usnadníte si výlet a rádi vám poradíme detaily výletu. Papírová mapa se vám nevybije a neztratí signál.
• Vzhledem k tomu, že vrchol Sněžky leží v Polsku, nejvyšším vrcholem ležícím v Česku je Luční hora s výškou 1555 m n.m.
• Cesta česko-polského přátelství vede na území Polské republiky, doporučujeme. abyste měli u sebe občanský průkaz, passport atd.
• Při cestu na Sněžku registrujte od rozcestník Równia pod Śnieżką  - při nepřízni počasí, únavy, úrazu odbočte na Luční boudu a vraťte zpět do Špindlu. Rozcestník Równia pod Śnieżką se nachází 6,5 km / 2:30 h od Špindlerovy boudy.
• Na Luční boudu není možno zavolat taxi (resp ano, ale privátní a drahý). Není to možné nikde na této trase.
• Při návratu v lesním úseku cca 1 km pod Kozími hřbety narazíte na rozcestí " Úbočí Kozích hřbetů". Doporučujeme vám odbočit na Judeichovu cestu - žlutou trasu a touto se vydat do Špindlu. Klidná a krásná trasa.
• Počasí na horách se často náhle mění. Doporučujeme vám před túrou zjistit předpověď počasí, přibalit na túru např. větrovku, nabít mobil atd.
• Sdělte vašim přátelům nebo v recepci hotelu, kam máte namířeno a kdy se plánujete vrátit.
• Horská služba - tel +420 1210 - non stop. Uložte si do telefonu pro případ úrazu, nehody, nebezpečí.
• Kvůli lavinovému nebezpečí je trasa z Kozích hřbetů do Špindlerova Mlýna je schůdná pouze v letních měsících!
• V době sněhu a námrazy si zjistěte před výletem na Sněžku povětrnostní podmínky na Sněžce, zda je Sněžka schůdná a zda výlet bude bezpečný.
• Počasí na hřebenech: on-line webkamera Sněžka - zde a zde,  on-line webkamera Luční bouda - zde
• Nacházíte se v prvním ochranném pásmu Krkonošského národního parku.
• Prosíme vás: chraňte přírodu, nevstupujte mimo značené cesty, netrhejte květiny, nehlučte a neodhazujte odpadky.
   

Detailní popis výletu autem na Sněžku:

1) autem + lanovkou na Sněžku:
vydáte se autem do Pece pod Sněžkou. Ze Špindlu pojedete 50 km a jedna cesta autem tam trvá jednu hodinu. Jedete směr Vrchlabí - Lánov - Rubník - Mladé Buky - Svoboda nad Úpou - Pec pod Sněžkou. V Peci se však připravte na několikahodinové fronty - někdy až pětihodinové fronty na lanovku... Samozřejmě máte možnost Sněžku zdolat zdarma a pěšky v délce trvání cca 4 hodin z Pece. Pokud byste se přeci jen rozhodli pro lanovku, zjistěte si předem provoz a případnou návštěvnost lanovky. Kontakt na Lanovku na Sněžku máte k dispozici ZDE. Máte zde i provoz lanovky na Sněžku, která v případě špatných povětrnostních podmínek nejezdí.

2) pěšky na Sněžku přes Špindlerovu Boudu s použitím autobusu.

Pěší výlet na Sněžku

doporučujeme začít trochu netradičně - na autobusové zastávce ve Špindlerově Mlýně s využitím pravidelné autobusové linky Špindlerův Mlýn - Špindlerova Bouda. Tímto počinem si ušetříte mnoho sil, které by vám jinak vzalo převýšení bezmála 500m. Radíme vám být na zastávce o chvíli dříve, neboť v letní sezóně bývá autobus plný. Jako alternativu vám však doporučujeme využít služeb GoTaxi. Cena za 8 osob je stejná, jako byste použili autobus.
Na Špindlerově Boudě využijte restauraci pro drobné občerstvení, neboť další zastávka na vás čeká až za dalších osm kilometrů na polské boudě pod Sněžkou - Dom Ślaski - Slezský dům.
Od Špindlerovy boudy se vydáte po červené značce podél severního úpatí Malého Šišáku k Sloneczniku (Polední kámen). Nezalekněte se prvotního stoupání v délce 1,5 km. Následně již jdete příjemnými stezkami směr Slonecznik - Polední kámen.

Slonecznik je nádherné, energeticky silné a mystické místo. Užijte si to.

Pokračujeme po severním úpatí Stříbrného hřbetu. Pod námi se rozprostírají nádherná ledovcová jezera Wielky a Maly Staw.

Cesta nás dále vede k bývalé boudě Prince Jindřicha - Prinz Heinrich. Bouda Prinz Heinrich byla postavena se zaměřením na náročnou klientelu roku 1889. Po požáru v roce 1946 zbyly z boudy pouze základy. Není bez zajímavosti, že busta prince Jindřicha z bývalého hotelu byla nalezena potápěči v roce 2002 ve vodách jezera Wielki Staw pod vámi.

Po cca 2 km jste na rozcestníku Równia pod Śnieżką. Cesta vás povede buď na Sněžku a nebo na Jantarovu cestu - směr Luční Bouda.

TIP pro vás:
Pokud by byla nepřízeň počasí, nebo byste cítili úbytek sil, neváhejte se vydat touto zkratkou na Luční boudu a dále zpět do Špindlu.
Předpokládáme, že je vše v pořádku a na vás čekají ještě tři kilometry na Sněžku.

Jste pod Sněžkou a na vás čeká asi nejhorší... nekonečné stoupání na Sněžku do výšky 1603,3 m n.m. Dáte to. Odměnou za tu námahu je vám jedinečný pohled a vnitřní radost ze sebe. Jste na Sněžce. Výhledy, kam si vzpomenete. Vidíte polskou stranu Krkonoš, Sudety, Studniční horu, Luční horu, Medvědín, prostě všude tam, kam jen to počasí dovolí. Jste úplně nahoře. Výš už to nejde.
Gratuluji vám, dokázali jste to!
 

Jste na Sněžce!

Na české straně Sněžky vám doporučujeme navštívit unikátní stavbu na Sněžce - Českou poštovnu s vyhlídkovou plošinou. 
Česká poštovna Aněžka je nejvýše položenou poštovnou v naší republice.
Poštovna Anežka na Sněžce má také dokonce přiděleno své vlastní poštovní směrovací číslo PSČ 542 91.
Budova byla 10. srpna 2007 vysvěcena arcibiskupem Karlem Otčenáškem ve jménu sv. Anežky české a otevřena prezidentem Václavem Klausem. Poštovna Anežka nabízí poměrně široký sortiment občerstvení a nápojů. Zakoupit zde také můžete exkluzivní upomínkové předměty - turistické známky, vizitky, pohlednice, pamětní mince atd. 

Až nyní vám sdělím malé zklamání... Vzhledem k tomu, že vrchol Sněžky leží v Polsku, nejvyšším vrcholem ležícím v Česku je tedy Luční hora s výškou 1555 m n.m. , kterou vidíte nad Luční boudou. 

VYSVĚTLENÍ, PROČ SNĚŽKA NENÍ NEJVYŠŠÍM VRCHOLEM V ČESKU:

Správně bychom měli říkat, že Sněžka je nejvyšším bodem ČR.  Nejvyšší kopec ČR sám o sobě je tedy Luční hora.

Citujeme: „Samotný nejvyšší bod, který se nachází 1 603 metrů nad mořem, leží zhruba půl metru za naší státní hranicí, tedy na polském území. Správně bychom tedy měli říkat, že Sněžka je nejvyšším bodem ČR. Nejvyšší kopec sám o sobě je vlastně Luční hora,“ říká Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku.

Nejvyšší místo na českém území je zhruba o 10 cm nižší, což Sněžce stále zaručuje status nejvyšší hory u nás.

Máte ale bonus: můžete s přáteli vsadit, jak se jmenuje nejvyšší hora ČR. Myslím, že vyhrajete - většina si pamatuje Sněžku, jako nejvyšší horu ČR. Ano, bylo to tak ještě před nedávným detailním měřením.

Až se nasytíte zážitkem z vrcholu Sněžky - a dobijete se energeticky na tomto majestátním místě, čeká vás opatrný sestup ze Sněžky zpět ke Slezskému domu.

Tam se vydejte po modré - směr Luční bouda.
I tato část cesty bude pro vás unikátní. Půjdete přes přírodní rezervaci Úpské rašeliniště - nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Úpské rašeliniště je jedna z přírodovědně nejcennějších partií Krkonoš a významnou hydrologickou oblastí.

Přicházíte k Luční boudě.

Luční bouda je nejstarší horskou chatou na hřebenech Krkonoš.

Luční bouda je také jednou z největších horských chat ve střední Evropě.

Určitě stojí za vaši návštěvu.
Dovolte mi prosím krátký vstup do historie Luční boudy.
Při rekonstrukci roku 1869 byl objeven základní kámen s vytesaným letopočtem 1623. Dle všech současných důkazů musela Luční bouda stát na svém místě již od druhé poloviny 16. století. Během své 400leté historie prodělala řadu změn. Od svého vzniku až do roku 1857 byla v majetku slavné rodiny Rennerů, kteří byli dědičnými rychtáři horské části vrchlabského panství. V roce 1625 byla po požáru přestavěna, v roce 1809 byl u ní postaven i tzv. „letní dům“. Kolem roku 1830 se zde tajně usadila penězokazecká dílna.

Od svého tchána převzal boudu v roce 1857 Václav Hollmann, který ji v roce 1875 podstatně rozšířil pro potřeby turistického ruchu. V roce 1876 ji získal Kryštof Haering, ochránce přírody, který tu provozoval meteorologická pozorování. Z padesátých let 19. století pochází i pamětní kniha pro zápisy pozorování přírodovědců, kterou založila na Luční boudě botanička Josefina Kablíková. Luční bouda se stala nejen místem pobytu a setkání přírodovědců, ale s oblibou ji navštěvovala i řada umělců a literátů, například Karel Hynek Mácha, Vítězslav Hálek, Quido Mánes a další. Od roku 1886 až do roku 1945 byla v majetku bratří Bönschů. Přikoupili i Scharfovou boudu, kde byl chován dobytek a zřízena byl i pekárna. V roce 1914 Luční boudu přestavěli na největší boudu Krkonoš se 100 pokoji. Druhého října 1938 po Mnichovském diktátu, při ústupu československé armády z hranic bouda vyhořela. Podle názorů české strany požár založily německé oddíly, které boudu obsadily. Němci naopak tvrdili, že bouda lehla popelem při ústupu českých vojsk z pohraničí. Tato verze byla uznána za oficiální a majitelé Wilém a Wincenzz Bönsch dostali odškodné 1 560 000 říšských marek (13 milionů českých korun). Strategická poloha Luční boudy rozhodla o okamžité renovaci a obnově. Ještě v roce 1938 se začalo s pracemi, a protože němečtí dělníci byli odveleni na frontu, bylo na stavbě nasazeno několik desítek francouzských a ruských dělníků. Pracovali zde také Češi. Stavba byla chloubou německé říše a její dokončení na velikonoce roku 1940 bylo oslavováno v celém kraji. Dokonce se přijel podívat i nacistický funkcionář Konrád Henlein. Bouda byla na tu dobu nadstandardně vybavena pro německé turisty a poskytovala jim dokonalé zázemí. Vedle dobře vybavených pokojů byly vystaveny také čítárny, herny, opravny lyží, prádelna, sušárna - ta se zachovala na boudě dodnes.Velký důraz se kladlo na hospodářské křídlo. Zde byly chlévy pro dobytek, místnost pro porážku, udírna, kovárna, lednice a další. Až do konce války byla využívána jako výcvikové středisko wehrmachtu, probíhaly zde kurzy radistek německého letectva a také tu byly ubytovávány děti Hitlerjugend. Konec války a osvobození československými vojáky dne 15. května 1945 přetnul tuto éru.
Asi nejsmutnější roky v novodobé historii Luční boudy byly 2002-03, kdy byla bouda v soukromých rukách a situace se zhoršila až natolik, že se musela na dva roky zavřít. Zima, čas a nedostatek péče způsobily, že byla Luční bouda ve velmi špatném stavu.
V roce 2004 však koupila poměrně zdevastovanou boudu společnost AEZZ, která se od té doby soustavnou prací snaží vrátit tento skvost milovníkům a obdivovatelům hor.

Společnost AEZZ Navazuje na dávno zašlou slávu a obnovuje tradice s přihlédnutím na současná ekologická kritéria. Za to jim patří velký dík a respekt.
Čistička odpadních vod, ekologický způsob vytápění, výroba domácího pečiva tradičním způsobem, to vše naplňuje představy majitelů o životě v tak vzácném prostředí, jako je právě okolí Luční boudy. Je velice dobře, že se život na Luční boudu vrátil a určitě stojí i za vaši návštěvu.

Po zastávce na Luční Boudě a ochutnávce místního piva Paroháč z pivovaru Luční Boudy se vydáte zpět do Špindlerova Mlýna se Sněžkou v zádech.
 

Máte opět možnost volby s trasou zpět do Špindlu:

Buď po červené úpatím Kozích hřbetů, nebo po modré Údolím Bílého Labe. Trasu údolím Bílého Labe popisujeme v našich dalších tipech na výlet.

Obě trasy jsou krásné, ale nyní zvolíme trasu první - po červené a již míříme k bývalé Rennerově boudě, kde nás pramenitou vodou občerství Rennerova studánka.
Zasloužíte si krátký pohled do historie Rennerovy boudy.

Bouda byla postavena bratry Ignácem a Augustem Rennerem. Tento rod přišel z Alp v době okolonizace Krkonš v 16. století. U nájemníků Luční boudy, kteří byli blízkými příbuznými, stavba vyvolala obavy z konkurence. Stavbě se proto snažili zabránit. Došlo to až tak daleko, že jednoho z bratří hodili do jámy na hašení vápna...
Rennerova bouda byla typická letní bouda. V létě zde bylo ustájeno až 40 kusů hovězího dobytka, který se pásl v okolí boudy. V roce 1880 byla přestavěna na celoročně obyvatelnou boudu a byla vybavena hostinskými pokoji. V roce 1886 byla přistavěna typická krkonošská veranda s krásným výhledem na Bílou a Čertovu louku. V roce 1899 a 1906 následovalo další zvýšení ubytovací kapacity. Později odkoupena bratry Bönischovými z Luční boudy, čímž dlouholetá rivalita skončila. V době všeobecné mobilizace byla bouda obsazená hlídkami československé armády. Po mnichovské dohodě armáda boudu 2. října 1938 opustila a Rennerova bouda stejně jako nedaleká Luční vyhořela. V době okupace započal pan Gustav Bönisch novou výstavbu, postavil hrubou stavbu bez střechy, stavbu však nedostavěl. V roce 1950 byla stavba rozebrána. Materiál z boudy byl přemístěn k boudě Výrovce pomocí vojenské lanovky. Po Rennerově boudě zbyla plošina se zbytkem základů a vyvěrající pitný pramen. Rennerova bouda tedy nebyla bohužel již nikdy obnovena. Pohnutý osud se tedy nevyhnul ani této horské boudě...

Dále je to již kousek k vyhlídce Krakonoš a úbočím Kozích hřbetů.

Z vyhlídky Krakonoš se vrátíme k rozcestníku a vydáme se na dlouhý sestup Kozích hřbetů do Sv. Petra. Tento úsek trasy je poměrně náročný. Dbejte opatrnosti u dětí nebo v případě námrazy.

Náš tajný tip: V lesním úseku cca 1 km pod vrcholem narazíte rozcestí " Úbočí Kozích hřbetů". Doporučujeme vám odbočit na Judeichovu cestu - žlutou trasu a touto se vydat do Špindlu. Odměnou vám budou krásné výhledy a málo frekventovaná stezka.

Vítejte zpět ve Špindlerově Mlýně - hrdinně jste dali vysokou a náročnou Sněžku a věřím, že jste prožili krásný výlet v délce 20km. Gratuluji vám.

Martin - SPINDL.info

Pokud jste v článku našli chybu nebo byste ho rádi doplnili Vaší recenzí, nápadem, zajímavým tipem nebo radou, napište nám prosím - ZDE.
Vaše poznatky rádi je předáme i ostatním ;-)
Velice Vám děkujeme Vám za zpětnou vazbu. Tvořte s námi společně web www.Spindleruv-Mlyn.com!
© Martin Jandura - SPINDL.info

Provozovatel webu nepřijímá žádnou odpovědnost za případné chyby, neúplnost, nesprávnost či neaktuálnost informací uvedených na těchto webových stránkách.