Jeden z nejoblíbenějších a přitom nádherných celodenních výletů Krkonoš. Uvidíte krásná jezera a výhledy na polskou a českou stranu Krkonoš.
Letní výlet na Luční Boudu za Paroháčem
Představujeme vám jeden z nejoblíbenějších a nádherných celodenních výletů Krkonoš.
Stručný popis výletu:
- Trasa začíná u Špindlerovy boudy, kam vás dopraví pravidelná autobusová linka ze Špindlerova Mlýna nebo ještě lépe - GoTaxi.
- od Špindlerovy boudy jdete po červeném značení cesty Česko-polského přátelství směr Luční bouda, Sněžka. Po prvotním stoupání jdete po Cestě česko-polského přátelství na Polední kameny / Slonecznik, míjíte bývalou boudu Prince Jindřicha. Pod vámi jsou ledovcová jezera Maly a Velky Stav. U rozcestníku Równia pod Śnieżką odbočíte napravo směr Luční bouda. Luční bouda - pivo a občerstvení + opět pivo.
- Zpět po modré Weberovou cestou údolím Bílého Labe. Cca 400 m od Luční boudy se vydejte napravo po modré. Pokračujete krásným výletem po úbočí Kozích hřbetů až k Boudě U Bílého Labe. Po žluté svážnici Dřevařskou cestou zpět do Špindlerova Mlýna.
Stručný popis trasy:
Špindlerův Mlýn - autobusové nádraží. Bus Špindlerův Mlýn - Špindlerova Bouda. Busem nebo GoTaxi 9 km → Výchozí bod: Špindlerova Bouda
Vycházíte od Špindlerovy Boudy → 
směr Polední kameny. Jdete po Cestě česko - polského přátelství po turistickém značení. Nelekejte se prvotního 1,5 km stoupání. Po 3,5 km jste na energeticky silném a mystickém místě - Polední kameny / Slonecznik → bývalá bouda Prince Jindřicha - Prinz Heinrich → výhledy na Malý a Velký stav → rozcestník Równia pod Śnieżką = 6,5 km od Špindlerovy boudy → POZOR - odbočka směr Luční bouda 
→ Jantarová (Slezská) cesta → Luční bouda → 
po 400 m → směr Bouda Bílé Labe. Luční Bouda - Bouda Bílé Labe = 4 km. Po svážnici Dřevařské cesty 5 km po → Špindlerův Mlýn. ( Špindlerova bda - Luční bda - Bda U Bílého Labe = 16 km / cca 5:30 h )
Převýšení a mapa níže prezentují trasu: Špindlerova bouda - Polední kameny - Równia pod Śnieżką - Luční bouda - Bouda Bílé Labe - Špindlerův Mlýn centrum.
Celková délka a trvání: 16 km / cca 5:30 - 6 h (Špindlerova bouda - Polední kameny - Obří sedlo - Sněžka - Obří sedlo - Luční bouda - Špindl)
Převýšení: stoupání ↑ 358 m, klesání ↓ 835 m
Náročnost: 4/5 , vhodné i pro děti
Občerstvení na trase: ANO - Špindlerova bouda, Luční bouda, Bouda U Bílého Labe
Pěší túra s dětmi: ANO
Horské kolo: NE
Dětský kočárek: NE - náš TIP: Vezměte - půjčte si dětskou krosnu.
Vozíčkáři: NE
Autem: NE - technicky není možné
Výlet doporučujeme začít trochu netradičně - na autobusové zastávce ve Špindlerově Mlýně s využitím pravidelné autobusové linky Špindlerův Mlýn - Špindlerova Bouda. Tímto počinem si ušetříte mnoho sil, které by vám jinak vzalo převýšení bezmála 500m. Radíme vám být na zastávce o chvíli dříve, neboť v letní sezóně bývá autobus plný. Jako alternativu doporučujeme využít i služeb GoTaxi. Cena za 8 osob je stejná, jako byste použili autobus.
Na Špindlerově Boudě využijte restauraci pro drobné občerstvení, neboť další zastávka na vás čeká za dalších sedm kilometrů na Luční Boudě.
Od Špindlerovy boudy se vydáte po červené značce podél severního úpatí Malého Šišáku k Sloneczniku (Polední kámen). Nezalekněte se prvotního stoupání. Následně již jdete příjemnými stezkami směr Slonecznik - Polední kámen. Je to nádherné, energeticky silné a mystické místo. Užijte si to!
Pokračujeme po severním úpatí Stříbrného hřbetu.k rozcestí k bývalé boudě prince Jindřicha - Prinz Heinrich. Bouda Prinz Heinrich byla postavena se zaměřením na náročnou klientelu roku 1889. Po požáru v roce 1946 zbyly z boudy pouze základy. Není bez zajímavosti, že busta prince Jindřicha z bývalého hotelu byla nalezena potápěči v roce 2002 ve vodách jezera Wielki Staw pod vámi.
Po cca 2 km odbočte na Jantarovu cestu - směr Luční Bouda.
Přicházíte k Luční boudě.
Luční bouda je nejstarší horskou chatou na hřebenech Krkonoš. Je jednou z největších horských chat ve střední Evropě. Určitě stojí za vaši návštěvu. A nyní mi dovolte prosím krátký vstup do historie Luční boudy.
Při rekonstrukci roku 1869 byl objeven základní kámen s vytesaným letopočtem 1623. Dle všech současných důkazů musela Luční bouda stát na svém místě již od druhé poloviny 16. století.
Během své 400leté historie prodělala řadu změn. Od svého vzniku až do roku 1857 byla v majetku slavné rodiny Rennerů, kteří byli dědičnými rychtáři horské části vrchlabského panství.
V roce 1625 byla po požáru přestavěna, 1809 byl u ní postaven i tzv. „letní dům“. Kolem roku 1830 se zde tajně usadila penězokazecká dílna. Od svého tchána převzal boudu v roce 1857 Václav Hollmann, který ji v roce 1875 podstatně rozšířil pro potřeby turistického ruchu. V roce 1876 ji získal Kryštof Haering, ochránce přírody, který tu provozoval meteorologická pozorování. Z padesátých let 19. století pochází i pamětní kniha pro zápisy pozorování přírodovědců, kterou založila na Luční boudě botanička Josefina Kablíková. Luční bouda se stala nejen místem pobytu a setkání přírodovědců, ale s oblibou ji navštěvovala i řada umělců a literátů, například Karel Hynek Mácha, Vítězslav Hálek, Quido Mánes a další.
Od roku 1886 až do roku 1945 byla v majetku bratří Bönschů. Přikoupili i Scharfovou boudu, kde byl chován dobytek a zřízena byl i pekárna. V roce 1914 Luční boudu přestavěli na největší boudu Krkonoš se 100 pokoji.
Druhého října 1938 po Mnichovském diktátu, při ústupu československé armády z hranic vyhořela. Podle názorů české strany požár založily německé oddíly, které boudu obsadily. Němci naopak tvrdili, že bouda lehla popelem při ústupu českých vojsk z pohraničí. Tato verze byla uznána za oficiální a majitelé Wilém a Wincenzz Bönsch dostali odškodné 1 560 000 říšských marek (13 milionů českých korun). Strategická poloha Luční boudy rozhodla o okamžité renovaci a obnově. Ještě v roce 1938 se začalo s pracemi, protože němečtí dělníci byli odveleni na frontu, bylo na stavbě nasazeno několik desítek francouzských a ruských dělníků. Pracovali zde také Češi.
Stavba byla chloubou německé říše a její dokončení na velikonoce roku 1940 bylo oslavováno v celém kraji. Dokonce se přijel podívat i nacistický funkcionář Konrád Henlein.
Bouda byla na tu dobu nadstandardně vybavena pro německé turisty a poskytovala jim dokonalé zázemí. Vedle dobře vybavených pokojů byly vystaveny také čítárny, herny, opravny lyží, prádelna, sušárna - ta se zachovala na boudě dodnes.Velký důraz se kladlo na hospodářské křídlo. Zde byly chlévy pro dobytek, místnost pro porážku, udírna, kovárna, lednice a další. Až do konce války byla využívána jako výcvikové středisko wehrmachtu, probíhaly zde kurzy radistek německého letectva a také tu byly ubytovávány děti Hitlerjugend. Konec války a osvobození československými vojáky dne 15. května 1945 přetnul tuto éru.
Asi nejsmutnější roky v novodobé historii Luční boudy byly 2002-03, kdy byla bouda v soukromých rukách a situace se zhoršila až natolik, že se musela na dva roky zavřít. Zima, čas a nedostatek péče způsobily, že byla Luční bouda ve velmi špatném stavu. V roce 2004 však koupila poměrně zdevastovanou boudu společnost AEZZ, která se od té doby soustavnou prací snaží vrátit tento skvost milovníkům a obdivovatelům hor. Navazuje na dávno zašlou slávu a obnovuje tradice s přihlédnutím na současná ekologická kritéria. Čistička odpadních vod, ekologický způsob vytápění, výroba domácího pečiva tradičním způsobem, to vše naplňuje představy majitelů o životě v tak vzácném prostředí, jako je právě okolí Luční boudy. Je velice dobře, že se život na Luční boudu vrátil a určitě stojí i za vaši návštěvu. Po zastávce na Luční Boudě a ochutnávce místního piva Paroháč z pivovaru Luční Boudy se vydáte zpět do Špindlerova Mlýna.
ZPĚT DO ŠPINDLEROVA MLÝNA:
Máte opět možnost volby. Buď po červené úpatím Kozích hřbetů, nebo po modré Údolím Bílého Labe. Trasu po červené popisujeme v našich dalších tipech na výlet - např. ZDE
Cca 400 m od Luční boudy jděte po modré směr Bouda Bílé Labe. Jdete po úbočí Kozích hřbetů a před vámi jsou krásné výhledy na údolí Bílého Labe a hřebeny Krkonoš. Po 4 km klesání a jedné hodině chůze jste u Boudy Bílé Labe. Po krátkém občerstvení pokračujete 5 km po žlutém značení svážnicí Dřevařskou cestou zpět do Špindlerova Mlýna.
Věříme, že se Vám tento netradiční výlet líbil a necháte si od nás poradit i další tipy na výlet.
Martin & ŠPINDL.info team
