HISTORIE: LABSKÁ BOUDA

Jen málokteré místo v Krkonoších v sobě nese tolik příběhů, emocí i horské historie jako Labská bouda.

Stojí vysoko nad Labským dolem, v drsné a zároveň fascinující krajině poblíž pramene Labe. Dnes je nepřehlédnutelnou dominantou hor, ale její historie sahá mnohem dál než k současné betonové stavbě, která dodnes rozděluje názory návštěvníků.

První zmínky o Labské boudě pocházejí přibližně z roku 1830. Tehdy však nešlo o žádný hotel ani horskou chatu, ale o jednoduchou kamennou a proutěnou chatrč stojící poblíž Labského vodopádu. O skromné přístřeší pro poutníky se starala žena z Rokytnice nad Jizerou, známá pod přezdívkou „Blasse“. Její skutečné jméno se bohužel nedochovalo, přesto ji lze považovat za jednu z průkopnic horského turismu v Krkonoších.

Turistům nabízela základní občerstvení – chléb s máslem, sýr, kozí mléko, kávu nebo trochu vína. Platilo se podle možností a dobré vůle návštěvníků. V době, kdy byly Krkonoše stále divokými horami bez turistické infrastruktury, představovala tato jednoduchá bouda doslova záchranu před nepohodou a horským počasím.

Už v polovině 19. století se Labská bouda stávala známým zastavením horských poutníků. Německý spisovatel Karl Herlossohn ji ve svých zápiscích popsal jako kamenné stavení připomínající vápennou pec. Uvnitř našel praskající oheň, jednoduché lavice, konvici s kávou a atmosféru horské samoty, kterou si návštěvníci zamilovali.

Bouda byla později přesunuta na místo, kde stála více než dalších sto let. Postupně se rozrůstala a začala nabízet i nocleh. Velký rozvoj přišel v době, kdy ji koupil Josef Schier z Horní Rokytnice. Ten nejen rozšířil ubytovací kapacitu, ale postaral se také o unikátní atrakci své doby.

Josef Schier vybudoval nad Labským a Pančavským vodopádem jednoduchá stavidla. Během suchých období zadržovala vodu, která se několikrát denně slavnostně vypouštěla pro turisty. Vodopády tak získaly mnohem mohutnější průtok a návštěvníkům nabízely nezapomenutelnou podívanou i hukot horské vody.

Na jednom z kamenů u Pančavského vodopádu je dodnes možné nalézt historický nápis připomínající otevření stavidel v roce 1859.

Zásadní proměna přišla roku 1878, kdy hrabě Harrach pronajal boudu známému horskému podnikateli Lambertu Erlebachovi z Krausových Bud. Erlebach dokázal z jednoduché horské boudy vytvořit vyhledávaný horský hotel.

Bouda byla postupně přestavována a modernizována. V přízemí vznikla restaurace a výčep, v patře pokoje pro hosty. Další přístavby v letech 1889 a 1905 rozšířily kapacitu až na více než stovku návštěvníků.

Na počátku 20. století byla Labská bouda jedním z nejvýznamnějších turistických center Krkonoš. Nabízela pohodlné ubytování, kvalitní služby a stala se oblíbeným cílem milovníků hor z Čech i Německa.

S Labskou boudou je navždy spojena také jedna z nejsmutnějších kapitol české sportovní historie. Dne 24. března 1913 se v okolí boudy konal mezinárodní lyžařský závod, během kterého přišlo náhlé zhoršení počasí.

Teplota během krátké chvíle klesla z několika stupňů nad nulou hluboko pod bod mrazu a hory zachvátila vánice. Závodník Bohumil Hanč pokračoval v závodě navzdory extrémním podmínkám. Nedaleko Harrachových kamenů se setkal se svým přítelem Václavem Vrbatou, který mu údajně půjčil svůj kabát a čepici.

Vrbata na místě zemřel vyčerpáním a mrazem. Hanče se podařilo ještě dopravit na Labskou boudu, kde se jej snažili zachránit přítomní lékaři. Ani jejich pomoc však nestačila. Tragédii dnes připomíná mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší i Hančův pomník poblíž Pančavského vodopádu.

Původní Labská bouda sloužila až do 6. listopadu 1965, kdy ji zničil rozsáhlý požár. Oficiální vyšetřování označilo za příčinu neopatrnou manipulaci s otevřeným ohněm během oprav objektu.

Místo historické horské boudy však nevznikla replika původního stavení. V roce 1969 začala výstavba nové modernistické budovy z betonu. Stavba trvala šest let a slavnostně byla otevřena v listopadu 1975.

Současná podoba Labské boudy dodnes vyvolává silné emoce. Pro jedny představuje necitlivý zásah do horské krajiny, pro druhé ikonickou ukázku architektury své doby. Ať už ji návštěvníci vnímají jakkoliv, jedno je jisté – Labská bouda zůstává jedním z nejslavnějších a nejvýznamnějších míst Krkonoš.

Zdroj: Historie krkonošských bud