MAPA REPUBLIKY V KRKONOŠÍCH BRZY ROZTAJE

Je dobře vidět z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor nebo od bufetu Na Rozcestí a letos je na ní rekordně málo sněhu.

Legendární sněhové pole známé jako Mapa republiky, které se každé jaro objevuje nad Modrým dolem ve východních Krkonoších, letos pravděpodobně zmizí už během května. Podle Správy Krkonošského národního parku je totiž letošní sněhová pokrývka nejslabší za celou dobu měření.

Pracovníci KRNAP ve středu na lokalitě naměřili už jen 2,2 metru sněhu a sněhové pole má aktuálně rozlohu přibližně 850 metrů čtverečních. Pro srovnání — v minulosti zde bývalo sněhu několikanásobně více.

Letošní maximum dosáhlo začátkem března pouze 4,8 metru, což je podle odborníků historicky nejnižší hodnota za 25 let pravidelného měření.

Jednalo se o absolutně nejnižší naměřenou hodnotu za dobu sledování.

Důvodem je především slabá zima s nedostatkem sněžení. Významnou roli sehrál také vítr, který v Krkonoších tradičně vane ze severozápadu a běžně přenáší sníh z Bílé louky právě na svahy Studniční hory. Letos však sněhu jednoduše nebylo dostatek.

Proč se sněhovému poli říká Mapa republiky?

Název vznikl díky charakteristickému tvaru sněhového pole, které při pohledu z dálky připomíná někdejší obrys Československa. Lokalita se nachází v nadmořské výšce mezi 1420 až 1455 metry nad Modrým dolem a patří k nejznámějším přírodním zajímavostem Krkonoš.

Zajímavostí je, že přestože leží na jižním svahu Studniční hory — tedy na místě, kde sníh obvykle taje nejrychleji — zde naopak vydrží nejdéle v celých Krkonoších. Může za to specifický tvar terénu a proudění větru v oblasti kolem Bílého Labe.

Nejvíce sněhu zde odborníci zaznamenali v zimě 1999/2000, kdy vrstva dosahovala neuvěřitelných 15,7 metru. Tehdy sněhové pole odtálo až během první dekády srpna.

Dnes je ale situace zcela opačná a letošní sezona potvrzuje trend slabších zim v Krkonoších.

Správa KRNAP lokalitu pravidelně monitoruje už více než dvě desetiletí. Díky moderním technologiím dnes odborníci velmi přesně porovnávají terén bez sněhu a se sněhovou pokrývkou.

Výzkum pomáhá lépe pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v okolí Studniční hory a jak se mění horské prostředí v souvislosti s klimatickými změnami.

Zdroj: KRNAP