Když se řekne Horská služba, většina lidí si možná představí zasněžené svahy, lyžaře a zimní zásahy. Práce horských záchranářů ale zdaleka nekončí s posledním sněhem. Hory jsou pro ně místem práce po celý rok a letní sezona je toho jasným důkazem.

Statistiky posledních let ukazují, že vytíženost horských záchranářů dlouhodobě roste. Nejde přitom pouze o pomoc turistům. Horská služba se díky spolupráci se zdravotnickými záchrannými službami stále častěji podílí také na záchraně místních obyvatel a pracovníků horských obcí a měst.

Nejen úrazy turistů. Záchranáři pomáhají i při život ohrožujících stavech

Spolupráce Horské služby se zdravotnickými záchrannými službami se v posledních letech výrazně rozšířila. Od roku 2013 se tento systém postupně rozvíjí a dnes představuje důležitou součást rychlé pomoci v horských a podhorských oblastech.

Horští záchranáři tak nevyjíždějí pouze k úrazům na turistických trasách. Pomáhají například také při srdečních zástavách, mozkových příhodách nebo porodech.

Jejich výhodou je především rychlá dostupnost a znalost místního prostředí. Záchranáři mohou na místě vyhodnotit stav pacienta, poskytnout potřebnou předzdravotní péči a předat zdravotnickému operačnímu středisku důležité informace. Dispečeři zdravotnické záchranné služby pak mohou efektivněji rozhodnout, jaké další prostředky a zdravotnické týmy k pacientovi vyslat.

Letošní léto přineslo výrazný nárůst zásahů

Jak náročná může být letní sezona, ukazují aktuální čísla.

Od 1. července do 17. srpna letošního roku ošetřili horští záchranáři 1 400 úrazů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o 300 zásahů více.

Významnou část z nich představují nehody cyklistů. Ty se přitom neodehrávají pouze na běžných horských cestách, ale ve velké míře také ve specializovaných bikeparcích, které jsou v letních měsících stále oblíbenější.

Horko může být v horách zrádné

K letním zásahům ale nepatří jen pády a úrazy. Svou roli hraje také počasí.

Silné sluneční záření a vysoké teploty mohou vést ke kolapsovým stavům u pěších turistů. Horko navíc člověka připravuje o energii a může nepřímo přispět také k dalším úrazům.

Únava, přehřátí a nedostatek energie mohou znamenat větší nepozornost a následný pád, což je v kamenitém nebo jinak náročném horském terénu obzvlášť nebezpečné. Podobný efekt má na organismus také opačný extrém – výrazně chladné počasí v zimě.

I v létě proto platí: nepřeceňujte své síly

Rostoucí počet zásahů je připomínkou, že hory nejsou bez rizika ani v létě. Cyklisté by měli přizpůsobit rychlost svým schopnostem a terénu, turisté zase myslet na dostatek tekutin, ochranu před sluncem a dostatek energie na celou trasu.

Důležité je také nepřeceňovat vlastní fyzické možnosti a před cestou počítat s tím, že počasí se může v horách rychle změnit.

Přestože letos počet výjezdů výrazně vzrostl, připravenost Horské služby umožňuje podle dostupných informací zachovat rychlost i kvalitu poskytované pomoci.

Horská služba tak zůstává důležitým partnerem nejen pro návštěvníky Krkonoš, ale také pro všechny, kteří v horách žijí a pracují.

Ať už se do hor vydáváte na kole, pěšky nebo za jinou aktivitou, nejlepším zásahem Horské služby je ten, který nakonec není potřeba. Stačí znát své možnosti, respektovat hory a nepodceňovat počasí ani vlastní únavu.

Zdroj:Horská služba