HISTORIE: MORAVSKÁ BOUDA

Na klidném jihovýchodním svahu Dívčích kamenů, v nadmořské výšce přesahující tisíc metrů, stojí jedna z nejmalebnějších krkonošských bud – Moravská bouda.

Dnes je oblíbeným cílem turistů i milovníků horské atmosféry, její příběh však sahá hluboko do minulosti, do dob, kdy zdejší horské louky sloužily především pastevcům a senoseči.

Oblast kolem dnešní Moravské boudy byla využívána už od 17. století. Rozsáhlé horské louky poskytovaly ideální podmínky pro letní pastvu dobytka a sušení sena. Přesto zde dlouhou dobu nestála žádná stálá stavba. Důvod byl prostý – území patřilo mezi místa, o která se vedly dlouholeté hraniční spory.

Teprve po jejich vyřešení začaly na zdejších loukách vznikat první sezónní pastevecké objekty. Ještě v roce 1842 stálo na rozlehlé horské planině pod Petrovou boudou pět jednoduchých chalup, které sloužily jako útočiště pro pastevce a jejich stáda během letních měsíců.

Dodnes tvoří okolí Moravské boudy zajímavý soubor horských staveb. Najdeme zde například Novopackou boudu, postavenou ve 30. letech 20. století, historickou boudu Spindler nebo někdejší Zineckerovu boudu, dnes známou jako Vatra. Níže v údolí stojí také Davidova bouda a mimořádně cenná bouda Sedmidolí, která si dodnes zachovala původní krkonošský vzhled s typickou valbovou střechou.

Druhá polovina 19. století přinesla do Krkonoš nový fenomén – turistiku. První návštěvníci začali objevovat krásu horské krajiny a místní hospodáři rychle pochopili, že kromě zemědělství mohou nabídnout také občerstvení a nocleh.

Právě rodina Erlebachových využila této příležitosti a v roce 1876 zde vybudovala boudu, která se stala základem dnešní Moravské boudy. Z původního hospodářského objektu se postupně stalo vyhledávané místo pro poutníky a turisty mířící na hřebeny Krkonoš.

Přesto zůstávalo hlavním zdrojem obživy místních budařů až do 30. let 20. století zemědělství. Turistický ruch byl vítaným přivýdělkem, ale každodenní život se stále točil kolem dobytka, sena a náročné práce v horských podmínkách.

Dnešní české jméno může působit poněkud záhadně. S Moravou totiž nemá toto místo nic společného.

Původ názvu sahá k nedaleké Davidově boudě, podle níž se celá horská enkláva označovala německy jako Davidbauden. Postupným komolením názvu vzniklo označení Daftebaude. Právě z tohoto názvu se po druhé světové válce vyvinulo dnešní pojmenování Moravská bouda.

Během druhé světové války získala bouda zcela jiné využití. Sloužila německé armádě jako výcvikové středisko, kde se připravovali mladí rekruti na službu v náročných horských podmínkách.

Vojáci zde absolvovali intenzivní lyžařský výcvik na strmých svazích Krkonoš. Mnozí z nich byli z nížin a s lyžováním neměli žádné zkušenosti. Horské podmínky, prudké svahy a drsné zimní počasí pro ně představovaly skutečnou zkoušku odvahy i fyzické odolnosti.

Bouda tehdy sloužila jako ubytovna, zázemí pro výcvik i místo vojenských cvičení. Stala se tak svědkem jedné z nejdramatičtějších kapitol své historie.

Po válce přešla Moravská bouda do českých rukou a její provoz zajišťoval státní podnik Restaurace a jídelny. Na rozdíl od mnoha jiných horských staveb však prošla jen citlivými úpravami, díky nimž si uchovala svůj původní charakter.

Návštěvníci zde dodnes mohou obdivovat řadu historických prvků, které připomínají dobu prvorepublikových horských hotelů. Největší pozornost přitahuje unikátní vyřezávaný dřevěný lustr z roku 1932. Je zdoben motivy života v Krkonoších, postavami horalů a tradičními horskými výjevy. Patří k nejzajímavějším dochovaným interiérovým prvkům svého druhu v celých Krkonoších.

Moravská bouda dnes představuje ideální zastávku pro všechny, kteří chtějí poznat autentickou atmosféru starých Krkonoš. Obklopují ji rozlehlé horské louky, výhledy na okolní hřebeny a klid, který se v moderním světě hledá stále obtížněji.

Její příběh je příběhem horských pastevců, prvních turistů, vojáků i generací budařů, kteří zde po více než sto padesát let udržovali život. Právě díky nim si Moravská bouda zachovala své jedinečné kouzlo a dodnes patří mezi nejzajímavější horské stavby v okolí Špindlerova Mlýna.

Zdroj: Historie krkonošských bud