Ze Špindlerovy Boudy k Prameni Labe

Petrova bouda leží na hřebenu Krkonoš u státní hranice s Polskem. První zmínka je z roku 1790, kdy na současném místě stávala letní chata. Osud boudy zpečetil požár, který vypukl 31. července 2011. V současné době je na hřebenech postavená nová Petrovka.

Známá skalní hradba, která je vytvořena z menšího množství blokovitých a věžovitých torů. Skály dosahují až 8 metrů. Dívčí kameny (1414 m n. m.) mají jméno po pastýřce, která podle pověstí nedaleko odtud zahynula.

Vrchol Mužské kameny (1417 m n. m.) je součástí pohraničního Slezského hřbetu. Leží na červeně značené hřebenové Cestě česko-polského přátelství nad Medvědím dolem, zhruba 4 kilometry západně od Špindlerovy boudy. Dominantou Mužských kamenů je přes 50 metrů dlouhá věžovitá hradba žulových skal o výšce 10 až 11 metrů s balvanovými a suťovými poli.

Dva mohutné ledovcové kary na východním svahu Vysoké pláně. Na dně Velké Sněžné jámy leží dvě ledovcová jezírka, Malou Sněžnou jámou vede čedičová žíla, v jejímž okolí se vyskytuje na dvě sta druhů vzácných rostlin. Nad jámami se tyčí bouda připomínající krakovský hrad.

Symbolický pramen Labe je upraven z důvodu atraktivity pro návštěvníky Krkonoš, leží v rašeliništích na Labské louce v nadmořské výšce 1387 metrů. Vyvěrající voda je uzavřena v kamenné skruži, okolní prostor je vydlážděn a doplněn lavičkami pro posezení. V kamenné zídce poblíž skruže je znázorněno 26 velkých evropských měst, kudy Labe protéká na své pouti k Baltskému moři. Jsou zde také instalovány dvě pamětní desky, první z nich sem umístil Klub českých turistů v upomínku na 70. výročí narození Jana Buchara, na druhé desce je zmiňováno 80. výročí organizované turistiky v Krkonoších a zároveň sté výročí narození Jana Buchara. Po tomto osvětovém propagátorovi turistického ruchu na území Krkonoš byla pojmenována i červená turistická trasa z Jilemnice.

Je oblíbenou zastávkou turistů mířících k prameni Labe. Hotel Labská bouda se nachází v první zóně Krkonošského národního parku. Leží v nadmořské výšce 1340 m na Labské louce severozápadně od Špindlerova Mlýna, necelý 1 km od pramene Labe. Moderní stavba z roku 1975 nese stejný název jako hostinec, který vyhořel roku 1965. Historie tohoto místa však sahá až do roku 1830, kdy zde údajně podnikavá žena prodávala kolemjdoucím kozí výrobky a kořalku a měla zde malou budku z kamení, kůry a roští.

Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou.