VLK: DRUH, KTERÝ SE PŘIROZENĚ VRACÍ

Vlk obecný se po více než století a půl opět stává součástí české krajiny. Návrat této vrcholové šelmy není výsledkem umělého vypouštění, ale přirozené obnovy populace ve střední Evropě a migrací jedinců do dosud neosídlených vhodných oblastí.

Krkonoše a jejich okolí dnes patří mezi regiony, kde se vlci opět trvale usazují. Dle našich odhadů jsou na území KRNAP 2–3 vlčí teritoria s odhadovaným počtem minimálně 11 jedinců. V obou známých teritoriích došlo v uplynulém vlčím roce (tj. 1. května 2025–30. dubna 2026) k úspěšné reprodukci.

Správa KRNAP společně s Mendelovou univerzitou v Brně provádí celoroční monitoring vlčí populace pomocí fotopastí, sběru genetických vzorků, pravidelných transektů a pochůzek. V druhé polovině února organizovala Správa KRNAP druhý ročník zimního mapování šelem, kterému přály i dobré sněhové podmínky. Celkem 50 zaměstnanců (strážci, lesníci, odborní pracovníci) společně zmapovali v jeden den celkem 400 km na 39 trasách. Podařilo se zaznamenat 35 pobytových znaků vlka obecného (různě starý trus, stopy, moč, stržené kořisti). Zimní mapování znovu potvrdilo odhad 2–3 smeček na území KRNAP a dle počtu nalezených stopních drah se ten den podařilo stopovat osm jedinců. Mapování proběhlo ve spolupráci s Karkonoským parkem narodowým.

Přestože návrat vlka představuje významné přínosy pro rovnováhu v české krajině, přináší také mnohé výzvy. V roce 2025 bylo v Krkonoších zaznamenáno 53 nahlášených útoků na hospodářská zvířata. Hlavní vlna útoků nastupovala právě v období června a ustoupila v září. Celkem bylo poškozeno 27 hospodářů, necelých 50 % škod se událo u čtyř z nich. Správa KRNAP se nadále snaží se intenzivně informovat a spolupracovat s chovateli hospodářských zvířat. Monitoring vlka směřujeme po domluvě s hospodáři i do míst, kde probíhají útoky, a konzultujeme kvalitu oplocení. Chovatelé dostávají informace o aktuálních škodních událostech, vhodných preventivních opatřeních, dotační podpoře k jejich pořízení, systému náhrad škod za vlkem usmrcená hospodářská zvířata i možnostech náhrady újmy za ztížení pastvy v důsledku výskytu vlka. Správa KRNAP nadále nabízí možnost dočasného zapůjčení sítí, zdrojů elektřiny nebo doplňkových prvků pro zabezpečení pastvin (tzv. plašiče – fladry).

Chovatelům hospodářských zvířat KRNAP doporučuje zejména noční zahánění zvířat do zabezpečených prostor, využívání pasteveckých psů a pravidelný dohled nad stády.

Správa KRNAP společně s MENDELU a Agenturou ochrany přírody věnuje značné úsilí také informování veřejnosti. Probíhají odborná školení zaměstnanců, semináře pro zemědělce, přednášky pro veřejnost, školy i mateřské školy a další vzdělávací aktivity. Cílem je podporovat soužití člověka a vlka a současně hledat způsoby, jak usnadnit život hospodářům v oblastech s výskytem této šelmy.

Ve vztahu k návštěvníkům Krkonoš vlk nepředstavuje hrozbu. Při (zcela výjimečném) setkání člověka s vlkem je přesto dobré být obezřetný. V případě blízkého setkání s vlkem je vhodné zvíře plašit hlasitým křikem, hlukem nebo odhozením drobných předmětů jeho směrem a následně podat informaci Správě KRNAP.

Veřejnost by měla při pohybu v přírodě držet psy na vodítku, a to nejen s ohledem na bezpečnost samotných psů ale i všechna divoká a hospodářská zvířata. KRNAP prosí návštěvníky, aby své psy měli na vodítku i v blízkosti pastvin i s ohledem na pastevecké psy, kteří by se s volně pobíhajícími psy mohli dostat do konfliktu nebo by mohli být rušeni při práci či odpočinku.

KRNAP důrazně žádá, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivykat vlky na to, že je člověk zdrojem snadné potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití.

Vlk má své místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně vrací a plní svou roli vrcholového predátora. Zkušenosti z Evropy i z ČR již ukazují, že je možné hospodařit v krajině, kde zároveň žijí divoké šelmy.

Návrat vlka do Krkonoš představuje významný přírodní proces a důkaz, že česká krajina dokáže znovu poskytnout prostor i velkým šelmám. Budoucnost tohoto druhu bude záviset především na schopnosti nalézat rovnováhu mezi ochranou přírody a potřebami lidí, kteří v těchto oblastech žijí a hospodaří.

Zdroj: TZ KRNAP